Oddělení

Autoři

Nakladatelé


Naposledy navštívené


Články

Nyní jste zde: Úvod Arnošt Goldflam : Standa a Dům hrůzy

Arnošt Goldflam : Standa a Dům hrůzy


Arnošt Goldflam se narodil roku 1946l do nelehké poválečné doby Přestože matka pocházela z  východního Polska a otec byl uznávaný židovský inženýr z Rakouska, rodina žila v Československu. V rodině se však mluvilo česky a již jako malý kluk Arnošt objevil krásy naší řeči a stal se vášnivým čtenářem.

Po maturitě šel podle rodinné tradice studovat medicínu, ale brzy studia vyměnil za samostatnost a nezávislost. Živil se jako dělník ve slévárně, skladník na brněnském výstavišti, cenový referent… Celou dobu ho provázela láska ke knihám, literatuře, malování a umění, která ho nakonec dovedla k divadlu.

Vystudoval činoherní režii na JAMU a od té doby je nepostradatelnou postavou brněnského souboru Husa na provázku. Kromě toho hostuje i v mnoha pražských divadlech, má rád malé domácí scény. Kromě dětské literatury píše také divadelní hry, filmové a televizní scénáře, libreta, povídky. V roce 2005 dostal prestižní knižní cenu Magnesia litera  za nejlepší dětskou knihu. Zahrál si v mnoha filmech a pár jich také sám režíroval. Od roku1989 vyučuje na JAMU a Literární Akademii Josefa Škvoreckého režii a autorskou tvorbu. A kdo ještě pořád neví, o kom je řeč, tak si vzpomeňte na Arnoštka z filmu Dědictví aneb k…..gutentag, kde si zahrál po boku Bolka Polívky.

Malý Standa Neskutečný, bystrý sedmiletý hoch, se stále podivoval, proč je byt vedle nich prázdný. Možná z něj měl i trošku strach, je to přece tak strašidelné mít vedle sebe opuštěný byt. A jak on si přál, aby se tam někdo nastěhoval! Nejlépe s klukem, aby si s ním mohl hrát, ale nepohrdl by ani nějakou babičkou s pejskem nebo třeba rodinou se samými holkami. A tak každý den, jen tak ze zvyku, zaklepal na dveře sousedního bytu a těšil se na nové sousedy.

Jednou si to zase tak prohopkal kolem dveří a jako vždy na ně párkrát klepl. To už Standa neviděl, jak se v kukátku objevilo žluté oko a pootevřené dveře sevřely bledé vrásčité ruce s nehty nabarvenými barvou krve. Byt už nebyl prázdný a Neskuteční měly nové, podivné sousedy. Nová sousedka, inženýrka Běluše Rozkošná se jim přišla představit a od první chvíle, kdy vkročila do jejich bytu se rodině Neskutečných nelíbila.

Stará vyschlá babice v divadelním kostýmu, nehty rudé, obličej zmalovaný jako plakát, na hlavě vrabčí hnízdo a v zubech zapálenou cigaretu.

„Jsem vaše nová sousedka, milánkové, a ode dneška budeme jednou šťastnou rodinou a nejlepšími příteli. Můj úžasný muž přijede později, má ještě práci s jednou rodinou, která se s námi nechtěla kamarádit. Jde o naše bývalé sousedy.“ Rozvalila se do tatínkova křesla a nechala se obskakovat maminkou. „A kde pracujete?“, odvážil se zeptat tatínek. To byla chvíle, na kterou Rozkošná čekala. Celá se nafoukla jako ošklivá ropucha a hrdě jim oznámila, že ona a její muž jsou nejrafinovanější, nejchytřejší, nejslavnější a ti nejnebezpečnější zločinci na celém světě. Standovy se splnila noční můra. Nebylo jiného východiska, Neskuteční musely uprchnout! Už byly skoro venku z domu hrůzy, v tom se setmělo a rám dveří vyplnil chlap jako hora. Jen se na ně zasmál, až se mu roztřásly všechny čtyři brady, vzal celou rodinu do jedné ruky a jako peříčko je odnesl zpátky to bytu.

Tak se rodina seznámila se svým druhým trýznitelem, profesorem Ripákem Rozkošným. Dům se stal základnou těch nejzlotřilejších šílenců, kteří se hned začali roztahovat kam se jim zlíbilo. Standu připoutali k topení a nebohé rodiče zavřely do rezavé medvědí klece. Svůj byt přeplnily poklady, které kradli po celém světě, pokoje vyplnily drahé koberce, obrazy, šperky, truhly se zlatem a dokonce s kostlivcem!. Kde jim zavazela zeď, tam ji Rozkošný holou rukou rozbořil, kde potřebovaly dveře, tam si je udělali.

Společně s nimi se nastěhovaly ty nejjedovatější potvory, které si jen dokážete představit. Hadi, pavouci, štíři, krokodýlové a jiná havěť těm zločincům pomáhala zbavit se obětí. A maminka s tatínkem měly být jejich další chod! To ale Standa nemohl dopustit. Podařilo se mu vyprostit se z pout a začal obhlížet situaci. Rodina Líbezných, která bydlela o patro výš, dopadla stejně jako Neskuteční. Rodiče v klecích a malý Jenda Líbezný u topení. Standa v něm našel spojence, se kterým začal plánovat jak zachránit sebe i nebohé rodiče. Po pár dnech k nim ještě přibyla Albertinka Divořáčková, která se vracela s rodiči z dovolené a nic netušíc padli rovnou do spárů těm bestiím Rozkošným. Ti si to zatím pěkně vymysleli. Rodiče nakrmí zvířectvo a děti se stanou prvními studenty jejich Soukromé akademie dokonalého zločinu. A jak byly se sebou spokojení, tak pořád slavili a popíjeli a juchali, čímž dali dětem příležitost k útěku. Samozřejmě, že příběh dopadne dobře a zlosyni jsou po zásluze potrestáni.

Jak? Tak to si přečtete v knize Standa a dům hrůzy. A jejich konec je opravdu stylový.

Kniha je určená dětem od osmi let a myslím si, že se bude líbit jak klukům, tak holčičkám. Pan Goldflam má úžasný cit pro jazyk a věty pocházející z jeho pera jsou hravé, vtipné, čtivé a hlavně napínavé. Knihu napsal v létě pro své děti, kde jim každý večer předčítal nové kapitoly a tak příběh vznikal podle reakcí těch, pro které je určená. Nepopíratelným přínosem jsou i nádherné ilustrace Lucie Lomové. Někdy jsou obrázky formou komiksu, jindy se jedná o celostránkovou ilustraci. Všechny v sobě mají náboj, který podněcuje představivost a fantazii. Pokaždé mě dokázaly zaujmout a já místo čtení koukala na ty obrázky a smála se a chichotala. Věřím, že si každý správný rošťák čtení této knihy užije stejně jako já.


© by Marťulka 14. 11. 2008,  Knihy Svět dětské fantazie

 

> Další články najdete v rubrice