Prodej knih dočasně přerušen
Děkujeme za pochopení.

Oddělení

Autoři

Nakladatelé


Naposledy navštívené


Články

Nyní jste zde: Úvod Ivana Kocmanová z Axiómy své knížky hýčká

Ivana Kocmanová z Axiómy své knížky hýčká


Ivana Kocmanová své knížky hýčká – a je to znát!

Ivana Kocmanová (1973) – šéfredaktorka a grafička nakladatelství AXIÓMA Praha, které vydává knihy pro děti od českých autorů a výtvarníků od roku 1990, nám poskytla zajímavý rozhovor. Cílem jejího nakladatelství je podporovat domácí tvorbu pro děti a mládež, české autory a výtvarníky. Najdete tu nejen pohádkové knížky, příběhy, atlasy, populárně-naučné knížky pro různé věkové kategorie dětí, ale i velké množství leporel a tvořivých publikací, jako vystřihovánky a omalovánky.
Kouzelné české pohádky, kniha vydaná v tomto nakladatelství, byly nominována v letošním roce na cenu Zlatá stuha, kterou uděluje česká sekce IBBY. Tolik na úvod a nyní si pojďme s paní Kocmanovou povídat…

Jak vznikal Váš vztah ke knížkám a jaká byla vaše cesta k práci v nakladatelství?
Můj vztah ke knížkám vznikl samozřejmě v dětství. Knížky jsem dostávala odmalička k narozeninám, svátkům, Vánocům. Později, na základní škole jsem strašně ráda chodila do knihovny, četla jsem všechno, co mi přišlo do ruky. Myslím si, že vliv na moji čtenářskou vášeň měla právě i základní škola, kde jsme měli bezvadnou učitelku na český jazyk a literaturu, která nám dala perfektní základy mateřského jazyka a podporovala nás v četbě. Ráda vzpomínám, jak jsme si v hodinách literatury předčítali knížky na pokračování. Číst je pro mě vlastně nějaká úplně základní a přirozená potřeba, a i když dneska už nechodím do knihovny, knížky si ráda kupuji, ráda je „vlastním“ a doma mám už docela rozsáhlou knihovnu. Musím ale na druhou stranu říct, že moje současná práce není dílem nějaké cílené snahy pracovat s knihami, ale spíš dílem náhody. Po maturitě na gymnáziu s humanitním zaměřením jsem žila delší dobu v zahraničí, studovala jsem francouzský jazyk a historii umění, pracovala jsem jako překladatelka a tlumočnice, delší dobu jsem strávila v reklamě a mezitím jsem znovu cestovala a studovala fotografickou a grafickou školu.

Co obnáší práce šéfredaktorky a grafičky v nakladatelství?
AXIÓMA Praha je malé nakladatelství s rodinnou tradicí, které funguje už skoro 18 let a práce v něm není asi úplně stejná jako ve velkých nakladatelstvích. Moje práce je velmi rozmanitá a vlastně každá naše kniha mi projde rukama od začátku až do konce její přípravy. Znamená to, že se podílím na vymýšlení námětu nové knihy nebo na výběru rukopisu, pak hledám vhodného výtvarníka pro danou knihu, scházím se s ním i s autorem a společně dál rozvíjíme podobu knihy. Jsem při tom, když vzniká text, vidím jak se vyvíjí ilustrace a v hlavě se mi vlastně automaticky rodí nápady na grafickou úpravu celé knihy, kterou konzultuji s výtvarníkem. S nakladatelem pak dolaďujeme formát, použitý materiál atd. V tom vidím velkou výhodu, protože výsledná kniha je pak kompaktní, má tzv. hlavu a patu. V jiných, větších nakladatelstvích, je příprava knihy přesně rozdělena mezi více lidí. Protože v dnešní době už si ale nakladatelé nemohou dovolit redaktora, výtvarného redaktora a technického redaktora na jedinou knihu, kniha většinou putuje z redakce přímo ke grafikovi a tam vlastně vzniká propast, protože to je člověk, který stojí úplně mimo jakýkoliv vztah k dané knize a na výsledné podobě knihy se to mnohdy velmi negativně podepíše.

Dáváte šanci mladým naprosto neznámým autorům „amatérům“?

Dáváme šanci novým autorům a výtvarníkům, kteří však nejsou „amatéři“, ale mají odpovídající vzdělání nebo nadání ve svém oboru, ale ještě nikdy nepublikovali. Takto jsme „objevili“ a uvedli na trh několik autorů a výtvarníků, kteří dnes úspěšně pracují nejen pro naše, ale i pro jiná česká nakladatelství. Podotýkám, že mládí není podmínka! :-)

Je nějaká knížka, která vám prošla rukama a zanechala ve vás nezapomenutelný dojem?
Pokud jde o knihy našeho nakladatelství, jak jsem říkala, knihy, které vydáváme mi většinou projdou rukama od počátečního nápadu až po odeslání do tiskárny, a i když ne pro každou z nich mám na začátku stejný zápal, na konci už na ní prostě nedám dopustit a dokážu být velmi nekritická :-). Je to něco jako neplánované těhotenství, nejdřív si nejste jistá, ale všechno, čím si pak projdete a co si prožijete ve vás zanechá nesmazatelný dojem a jakýsi druh neobjektivního pohledu, bez ohledu na to, jestli je to první nebo desáté dítě :-) :-) :-)). Pokud bych ale měla vybrat jakoukoliv knihu, kterou jsem měla v dětství ráda, napadá mě třeba Edudant a Francimor od Karla Poláčka.

Říkáte se, že dnešní děti málo čtou, cítíte nějaký úbytek zájmu o knížky?

Já předpokládám, že každou knihu, kterou vydáme budou děti číst a milovat a vracet se k ní :-).To je samozřejmě nadsázka, ale chci tím říct, že nějaký úbytek zájmu dětí o knížky si ani nemůžu připustit, protože pak by moje práce začala postrádat smysl. Spisovatel Bohumil Říha napsal: „Věřím v dětskou literaturu… Čím víc bude vzrůstat napětí mezi uniformním světem a potřebou lidské individuálnosti, tím větší význam bude mít dětské čtení: Co je do takového světa, kde se jen slyší, ale neposlouchá, kde se jen vidí, ale nepřemýšlí, kde se šíří lhostejná každodennost nejen do životních pravd, ale i do snů.“ To, myslím, platí v dnešní době dvojnásob a není potřeba k tomu cokoliv dodávat.

S tím se opravdu nedá než souhlasit, takže bude těžké nyní vybrat nějaké současné „hity“ vašeho nakladatelství?
Tak všechny knihy naše knihy jsou „hity“ :-) a nevím, kterou jmenovat dřív. Z naučně-populárních knížek by to asi byla Haló, děti, svět k vám letí, což je taková komplexní příprava předškolních dětí na vstup do školy. Je to knížka s obrovským množství obrázků, úkolů, hádanek, doplňovaček atd. a děti se v ní seznamují s českou abecedou, počítáním, kreslením, ale i s přírodopisem, dějepisem a jednoduchou angličtinou. Loni jsme vydali velmi úspěšnou knihu Slovo, slovíčko, otevři se maličko, to je vlastně takový výkladový slovník, který na základě jedné modelové rodiny shrnuje komunikační dovednosti předškoláků. Děti se v ní dozvědí, kolik a jaké významy mají jednotlivá slova a mají také za úkol se slovy dál pracovat. A nakonec bych asi upozornila na Dětskou kuchařku, kde jsou původní české recepty, které si děti jednoduše samy uvaří podle detailně rozkreslených postupových obrázků, které jsou doplněné velkým množstvím fotografií. Z chystaných novinek můžu uvést reedice dvou legendárních knih pro děti od Bohumila Říhy a Mileny Lukešové: Velké obrázkové knížky pro malé děti a Velké obrázkové knížky o zvířatech.


A co vaše nominovaná knížka Kouzelné české pohádky, měla jste pocit, že tato knížka opravdu nějak vystupuje nad ostatními?
Jak už název napovídá, jedná se o pohádkovou knížku a ta se nedá srovnávat s jinými druhy literatury pro děti. To, že byla kniha vybrána porotou české sekce IBBY mě velice těší hlavně z toho důvodu, že kniha bude víc medializovaná a snad se tak dostane k co nejvíce dětem. Nejdůležitější je, jak se bude líbit jim. Pro mě osobně je snad kniha výjimečná tím, že na ní pracovaly dvě dámy, kterých si velmi vážím. Vladimíra Gebhartová editovala citlivým způsobem originální texty Němcové, Erbena, Bartoše, Tille-Říhy a dalších autorů tak, aby přiblížila dnešním dětem pohádky v původní slovesné podobě. Tím se kniha odlišuje od většiny dnes vydávaných pohádkových knížek, které jsou buď zcela převyprávěny a převedeny do moderní češtiny nebo, a to je případ hlavně filmových adaptací, jsou motivy jednotlivých pohádek zase úplně pomíchány. Eva Sýkorová-Pekárková pak doprovodila knihu opravdu kouzelnými ilustracemi a je potřeba říct, že nominaci získala kniha hlavně díky nim.

Velmi vám děkuji paní Kocmanová za příjemný rozhovor, který nám přitažlivě přiblížil ten úžasný voňavý svět knih. Přeji vám mnoho štěstí v další práci a hodně dalších krásných „dětí“

 

© Renata Petříčková, 4. 6. 2008 Knihy svět dětské fantazie www.svetdetskefantazie.cz

> Další články najdete v rubrice