Oddělení

Autoři

Nakladatelé


Naposledy navštívené


Články

Nyní jste zde: Úvod Knížky pro předškoláky

Knížky pro předškoláky


Jako dítě předškolního věku je označováno období od tří do šesti let. Dítě se v této době připravuje na vstup do školy. Je to období charakterizované dynamikou vývoje dítěte, rozvíjení společenských vztahů a velkého zapojování do her. V této době děti ještě neovládají čtení, některé se naučí pár písmenek. Proto je nezbytnému i v tomto čase věnovat dostatek času a nepřestávat předčítat knihy, navázat na předchozí batolecí období, které mu pomáhají pochopit i nadále svět okolo sebe, rozlišovat dobro a zlo a v neposlední řadě rozvíjet svou přirozenou fantazii. Čtením knížek také pomáháme rozvoji jeho řečových funkcí a vývoji slovní zásoby zvláště, pokud jej samotné zapojujeme do příběhů. Rozumový vývoj, kterým dítě prochází v předškolním věku, velmi významně ovlivňuje jeho další kroky v životě.

Kniha je nejlepší formou pro vývoj dítěte

V dnešní hektické době se ale bohužel více a více setkáváme s dětmi, které tráví většinu času u počítače nebo v lepším případě u televize s pohádkami puštěnými na DVD. Nemám rozhodně nic proti Krtečkovi, kterého si dítě přehraje jedenkrát za den pro pobavení, je to zábavná pohádka oblíbená u dětí. Něco jiného ale je, pokud se dítě od televize vysloveně „ani nehne“. Proto by rodiče neměli toto období, kdy se dítě snaží aktivně zapojit do života a především sleduje svět a dění okolo sebe, nijak podceňovat, co se týká knih. Kniha vždy byla a nadále zůstává tou nejlepší formou vzdělávání a to bychom měli učit své děti právě i v tomto čase, kdy se připravují na školu, kde bude denně pracovat s různými knihami. A aby to nebyli pouze knihy zahrnuté do povinné četby, je na nás, abychom jim vysvětlili nejen význam čtení knih, jejich důležitost ve vývoji člověka, ale naučili je především lásce k nim.


Předškolní věk je plný očekávání, nadějí a hlavně velkého vývoje

Předškolní věk je charakterizován neotřelou fantazií, živou a rozvíjející se. To pomáhá dítěti v tomto období překonávat pro nás mnohdy naprosto nelogické konce či děje pohádek. Dítě má svou představivost, do které si pohádku či hrdinu zařadí. Moderní pohádky, leckdy přetechnizované nemají kolikrát v dětském světě místo, dítě nebaví a nezajímají. Příběh musí dítě pobavit, dát mu poučení a hlavně potěšit. A potěšení je to nejdůležitější, o co běží jak v životě, tak v pohádkovém světě.

U dítěte probíhá rychle vývoj řeči, učí se pracovat se vzájemnými propojeními, vztahy, utváří složitější celky. Dochází k rozšiřování slovní zásoby, slovníku a také je to období nekonečných otázek. S tím souvisí i vhodnost zapojení hádanek, ať klasických, tak ve formě říkanek nebo kratších pohádek. Můžou být také inspirovány reálným, skutečným životem. Nakladatelé přicházejí s nabídkou nejrůznějších forem těchto publikací. S pomocí hádanek třeba se zvířátky se dítě může seznamovat s číslicemi, slovíčky, druhy barev, ale najdeme i pohádky ve formě hádanek, například vynikající knížka Jiřího Žáčka Pohádkový kolotoč.

Nevynecháváme ani básničky či písničky. Používáme oční kontakt, měníme tóny hlasu, používáme bohatý slovník, nutíme dítě, aby se rytmicky zapojilo i po motorické stránce. Tancujeme, pohupujeme jej na kolenou, tleskáme do rytmu nebo plácáme se přes stehna. V nabídce naleznete opět velké množství knih s tématikou básniček a písniček, které vám pomohou v inspiraci.


Nápady na malování a tvoření v knihách rozvíjejí vnímání

V tomto období děti velmi rády malují, kresba u nich rozvíjí motorické zručnosti a prochází od jednoduchých „čmárání“ do složitějších tvarů a útvarů. Rovněž rádi něco vyrábějí, skládají z nejrůznějších materiálů. Nakladatelé v této oblasti přicházejí mnohdy se skvělými nápady, jak inspirovat nejen děti, ale i rodiče, aby se šikovnost ještě více rozvíjela. Máme k dispozici spoustu knížek s tipy na výrobu nejrůznějších nápadů, návodů doplněných bohatými ilustracemi a především se většinou jedná o levné pomůcky, jako například obyčejný papír, se kterými se děti mohou naučit vytvářet překrásné výrobky. Ediční řady Tvoříme nebo Šikovné ruce vám nabídnou spousty knih a vy se můžete skvěle inspirovat.

Nezapomeneme ani na tradiční omalovánky, kterých najdeme na pultech nepřeberné množství.

 

Atlasy, encyklopedie a interaktivní knihy pomohou poznávat svět kolem sebe

Děti v předškolním věku rádi poznávají svět okolo sebe, což jim můžeme umožnit jak tradičními vycházkami, tak i v podobě nádherných encyklopedií a atlasů, určených právě pro ně, a které slouží pro doplnění informací z pobytu venku, v přírodě. Tyto ilustrované knihy dítě provázejí za poznáním světa, třeba i do historie, ale i světa zvířat. Vždy ale pamatujeme na věk dítěte a podle toho vybíráme i tyto publikace.

Velmi zajímavými jsou interaktivní knihy s různými tématy. Jedná se o publikace s pohádkovými příběhy, ale i stavebnicí a mnohdy i divadlem v jednom. Tudíž se dítěti nabízí možnost jak vyslechnout pohádku, tak si podle ní zahrát s „maňásky“ ve vlastních kulisách a na svůj vlastní příběh, ale zároveň si postavit třeba hrad.

Patří sem i zvukové knížky, velice oblíbené. Dítě pomocí nich rozvíjí více smyslů najednou a jsou tudíž přínosné pro jeho výchovu.

K této kategorii řadíme i magnetické knihy, při kterých si děti výborně vyhrají, rozvíjejí představivost, intelekt a poznávací schopnosti. K jednotlivým obrázkům přiřazují magnetky a získávají tak celkový pohled na obrázek. Hledáním magnetků a míst, kam je vložit se u nich procvičují motorické dovednosti, zrakové vnímání a rovněž kombinační možnosti, neboť většina magnetek se dá přiřadit k více obrázkům.


Čteme, aby četly…..

Věděli jste například o tom, že učitelky v mateřských školách poznají, zda si rodiče se svým dítětem denně čtou, nebo alespoň před spaním? Ono to zase není tak těžké. Ty děti, které se po chvilce začnou vrtět a evidentně je předčítání z knih nebaví, jsou vychovávány televizní obrazovkou oproti těm, které sedí tiše a poslouchají.

Nedávno jsem se dočetla, že německá televizní stanice ZDF provedla výzkum s mnoha knihkupci, který byl pojat jako velký národní projekt. Výslednicí bylo stanoveno, že čtení je pro dětskou psychiku něčím absolutně nenahraditelným, neboť obrázky, které při něm vznikají v hlavě jsou daleko více emotivněji zaměřené, ucelenější, děti jsou vnímavější, je pro ně děj také více poutavější, než při sledování pohádky v televizi.

Ovšem četba vyžaduje samozřejmě větší úsilí, v předškolním věku je to úsilí nás rodičů. Nicméně pro vývoj dítěte bychom toto obětovat každopádně měli. Předčítání knížek nutí dítě zapojit mozek, nutí jej ho trénovat a více se soustředit. Tudíž předčítáním a později čtením se děti učí nejen ke zmiňované lásce ke knihám jako takové, ale především si tak přirozenou formou pomáhají pro další vývoj a vzdělávání, které je čeká ve školním věku, a konec konců i v celém dalším životě.


Co číst…..

V tomto období již vybíráme i trochu složitější texty, stále ale takové, aby se dítě dokázalo orientovat. Přesto dítě objeví nová, neznámá slova, která například zazní v pohádce. Vysvětlení významu pojmů a jejich zapojení v textu bychom neměli přehlížet, a pokud tedy vidíme, že dítě nerozumí, pak je na místě vše vysvětlit. Opět sledujeme tvář dítěte, jeho emoce a chování, to nám pomůže při sledování toho, jak dítě rozumí předčítanému textu. Výhodou jsou knížky doplněné ilustracemi – pomohou dovytvořit celkový obrázek a pochopení děje.

Na prvním místě se stále objevují pohádky, ale neváhejte ani s bajkami. Jejich poučný konec poskytuje dítěti sociální modely, rozlišovat dobro a zlo, potrestání atd…Na těchto příbězích můžeme skvělým způsobem demonstrovat příklady toho, jak se mají chovat, co se nedělá, co je vhodné a co ne. V nakladatelství Fragment vyšla před několika dny knížka Oldřicha Syrovátky Nejkrásnější bajky pro nejmenší s nádhernými ilustracemi Heleny Zmatlíkové a právě takové typy bajek jsou těmi ideálními pro tento věk – krátké, jasné a srozumitelné s poučným koncem a navíc s opravdu mistrovskými obrázky naší přední výtvarnice.

Ideální jsou rovněž říkanky, jednoduché a doplněné barevnými obrázky. Za všechny jmenuji alespoň klasická od Josefa Lady nebo Františka Hrubína.

Předškolní děti mají také větší zájem o složitější pohádky, jak vyplývá z předchozího. Také čtení na pokračování je vhodným prvkem, který můžeme zařadit. Dítě se bude těšit na dokončení pohádky, může si například i předem zkoušet říkat, jak pohádka dopadne a tím rozvíjet fantazii a představivost. Známé jsou Nedokončené pohádky Zdeňka Slabého, které obsahují právě pohádky, kdy si děti sami musí domyslet konec příběhu.

Dobrou volbou jsou i pohádky vyprávěné ve starém jazyce – s archaickými slovy, ty pohádky, které řadíme do tzv. Zlatého fondu dětské literatury. Autory jako Božena Němcová, Karel Jaromír Erben a další, známe snad všichni. Nejenže mají tyto příběhy své neopakovatelné kouzlo, ale dítě rozvíjí zvědavost, chce vědět význam slov. Rovněž tak pochopí, že postavičky nejsou přítomné, že pocházejí z dávných dob, učí se rozeznávat přítomnost a minulost.


Předčítáním podporujeme vzájemný vztah

Obejmutí za ramínka, přitulení se k sobě a sledování děje pohádky upevňuje v neposlední řadě vzájemný vztah rodiče s dítětem. Během této doby se nabízí i možnost převyprávění textu svým způsobem, dáváme zde příklad dítěti a učíme ho, aby se také zapojilo. Vytváříme mezi ním a námi pouto, které má několikerý význam, z každého zaměření neméně důležitý. Vytváříme doživotní citové pouto, tak důležité pro vyvíjejícího se člověka. A když se v pohádce vyskytne zlý čaroděj nebo hladový vlk, dítě se v náručí mámy nebo táty přece jen cítí nejbezpečněji, ví, že tohle objetí mu dává jistotu pro překonávání dalších překážek.

© Iveta Pešková, 20.3. 2009 Svět dětské fantazie