Prodej knih dočasně přerušen
Děkujeme za pochopení.

Oddělení

Autoři

Nakladatelé


Naposledy navštívené


Články

Nyní jste zde: Úvod Martin Vopěnka: Spící město

Martin Vopěnka: Spící město


Kniha s lákavou anotací. O dětech pro děti. Silná propagace. Jaká je ale doopravdy již dvanáctá kniha Martina Vopěnky?

Knihu Spící město vydalo nakladatelství Fragment letos na podzim. Sám autor o této knize říká, že se mu jako jediná psala více než dobře. Dokonce nás utvrzuje v tom, že se o hrdiny chvílemi i bál. Poté, co jsem se do příběhu čtyř sourozenců začetla, musím potvrdit, že má pravdu…

>Knihu Spící město si můžete zakoupit zde

Kdo jsou hlavní hrdinové

Kristýna, Kryštof, Ema a šestiletý Samuel. Tak to jsou hlavní hrdinové, sourozenci, kteří mají své sny, prožívají zcela běžná dětská trápení i radosti. Jenže jednoho rána se stane něco, co by asi už nikdy zažít nechtěli. Jejich rodiče spí. Dlouho. Víc než kdy jindy. Nejdříve mají radost, že si mohou užívat, aniž by jim maminka s tatínkem cokoliv zakazovali. Pak už jsou ale netrpěliví a přejí si, aby se máma s tátou už konečně vzbudili. Aby jim udělali radost, uklidí byt. Natolik vzorně, jako nikdy před tím. Jenže rodiče pořád spí. Když jim nechají vzkaz a jdou si hrát ven na hřiště, dozvídají se zprávy, které je zaskočí. Všichni rodiče na celém světě usnuli. Na jak dlouho nikdo neví. Internet je plný poplašných informací, vypadává elektřina, přestává téct voda. Je jen málo dospělých, kteří by se o všechno, co považujeme za naprosto běžné, stačili postarat.

Děti musí doslova bojovat o každou minutu svého života


I přesto, že dostanou sourozenci nabídku na bezpečný úkryt ve škole, kde by se o ně staraly řádové sestry a bezdětní studenti, hrdě odmítají. Chtějí být doma, u svých spících rodičů. Svět okolo je ale nebezpečnější víc, než by si dokázali představit. Přesvědčí je o tom nejen nalezená dívka Alice, která jim ukradne všechno jídlo nebo mladíci, kteří požadují peníze za odběr trošky vody z cisterny. Ale hlavně muž, který pod záminkou bezpečí pro jejich nejmladšího sourozence Samuela, odveze malého chlapce údajně do školy, kde o něj bude postaráno Červeným křížem. Ten ale nikdy nedorazí tam, kam si děti myslí. Samuel i spousta dalších dětí jsou uvězněni mimo město a vybírány cizinci k prodeji. Když se tuto skutečnost zbylí sourozenci dozví, neváhají, opustí teplo domova i své rodiče a vydávají se na dalekou a především nebezpečnou cestu do neznáma. Protože svět už není takový, jako býval. Hlavní slovo mají zloději, vyděrači a policistů je najednou tak málo. Děti musí doslova bojovat o každou minutu svého života. A najít Samuela…


Teď je na čase vrátit se na začátek. Už prvních pár řádek začne čtenáře bavit. Autor se nezatěžuje žádnými dlouhými texty plnými představování hlavních hrdinů či prostředí. Vše činí „v běhu“, rovnou při dějové akci. O to zajímavější je kniha již od začátku, zvláště pak pro mládež, pro kterou je určena.
Příběh je psán s lehkostí, na každém řádku je znát, že se Martin Vopěnka nijak nezatěžoval vymýšlením složitých textů. Jednoduše a přesto výstižně a zajímavě. Dokonalý popis prostředí bez zatěžujících a nezajímavých podrobností.

Pohled do dětské duše

Navíc mě nadchnul autorův pohled do dětské duše. Dokázal skvěle vystihnout myšlení jak malého dítěte, tak dospívajícího chlapce. Zřejmě se tady podepsal i fakt, že Martin Vopěnka je sám otcem čtyř dětí a jak tvrdí, právě ony byly předlohou. O to více je kniha autentičtější z tohoto pohledu, než kdyby jí psal někdo, kdo žádné děti nemá.
Právě pohled na dětské myšlení, vyznání jejich pocitů a emocí je v knize výborně zpracováno a proto soucítím s autorem. I já se chvílemi bála. Nejen o malého Samuela, ale i o ty větší děti.

Knížka donutí čtenářr zamyslet se nad současným světem

Příběh je psán tak, že donutí čtenáře zamyslet se nad současným světem. Protože ten je i s „nespícími“ rodiči nebezpečný a pro děti může být i zlý. To, že si Martin Vopěnka vybral toto, vcelku těžké téma pro zpracování je obdivuhodné. I přesto, že se jedná svým způsobem o fantasy, skrývá v sobě i výchovný podtext. Pomoci pochopit dětem, pro které je určena nejen okolní svět, ale především fakt, že i když si mnozí z nich přejí chvílemi žít sami, bez rodičů a jejich neustálého peskování, jsou nenahraditelní. Jsou to totiž ve většině právě oni, kteří své děti dokážou ochraňovat. Je sice krásné, z pohledu mladých, užívat si, dívat se na „zakázané“ filmy nebo hrát několik hodin v kuse hry na počítači. O tom ale život není. Mladý člověk by si měl do života odnést něco daleko cennějšího. Třeba to, že mladším by měl vždy pomoci, umět se rozdělit a stát se zkrátka plnohodnotným, silným a vyrovnaným jedincem, který se, nejen o sebe dokáže postarat. Který nebude brát při neštěstí v potaz jen svůj vlastní osobní prospěch a zneužívat ostatní. Takový, jež bude sebevědomým člověkem a jeho charakter se dokáže projevit kladně právě v těch situacích, ve kterých se někteří obrací k ostatním zády.

Martinu Vopěnkovi se všechno tohle povedlo. Napsal knihu, která bude mladé lidi nejen bavit zajímavým příběhem, ale nevědomě jim i ukáže cestu, kterou by se v dalším životě měli ubírat. Nepoučuje je, protože by příběh ztratil smysl, mládež by jej nečetla a brzy odložila. Ale na příkladech hlavních hrdinů své knihy ukazuje odlišnosti, klady i zápory a nechává čtenáře, aby si sám porovnal, co je správné a co nikoliv.

Tuto knihu mohu jedině doporučit všem rodičům, kteří uvažují o koupi nějakého zajímavého příběhu pro své děti, kterým bylo více jak jedenáct let. Nepůjde o žádnou bezduchou historku s detektivní zápletkou a kniha rozhodně neskončí po přečtení pár stránek někde vzadu v knihovničce mladého čtenáře. Naopak se domnívám, že místo dívání na svítící obrazovku počítače získá dítě daleko zajímavějšího přítele, právě v podobě této knížky.

A protože autor už pracuje na pokračování Spícího města a v hlavě nosí myšlenky na třetí díl, je zcela jistě na co se těšit.

© Iveta Pešková, Svět dětské fantazie 26.10.2011