Prodej knih dočasně přerušen
Děkujeme za pochopení.

Oddělení

Autoři

Nakladatelé


Naposledy navštívené


Články

Nyní jste zde: Úvod Pavel Čech : Kouzlí staré dobré časy

Pavel Čech : Kouzlí staré dobré časy


Pavel Čech je ilustrátor a malíř a v jeho tvorbě najdete cosi zvláštního – takové podivné tajemné kouzlo, které připomíná staré dobré časy, dětství dávno zapadlé prachem všedních dní a ubíhajících let, kouzlo, které si připomene rád snad každý dospělý.
Pavel Čech se narodil v Brně, je ženaý a má dva syny. Ještě předtím se však vyučil zámečníkem a věnoval se své profesi, poté několik let pracoval jako profesionální hasič. Od roku 2004 je na volné noze a věnuje jen malování a ilustracím.

Jak to tak přijde, že muž s celkem typickým „chlapským“ povoláním (opravář, hasič) si najednou řekne, že už toho bylo dost a udělá tak zásadní životní rozhodnutí, že se věnuje tomu co ho baví a v čem nachází umělecké vyžití?

Hasičem jsem byl 15 let a v té době jsem toho namaloval snad nejvíc. Když hasičský sbor v Královopolské strojírně zrušili, stál jsem před rozhodnutím, co budu dělat dál. Zkusil jsem to malování s nadějí, že mě to uživí. Kupodivu se to povedlo a tak jsem od té doby na volné noze.

Čtenáři a návštěvníci Světa dětské fantazie znají recenzi Vámi ilustrované knížky O zahradě. Velmi mi připomněla Trnkovu Zahradu, o které jste však prohlásil, že se Vám líbila jen do té doby, než se tam objevili sloni.

Líbila se mi celá, ale od slonů byl na mě její děj už trochu moc fantaskní.

Přiznám se, se slony jsem měla taky trochu problém, nějak se mi tam nešikovali , stejně jako to divadelní představení ke konci… ale třeba kocour byl naprosto parádní. Pročpak jste měl problém právě se slony?

Já jsem problém se slony neměl, to jsem si schovával na důležitější věci, třeba jak se ve školní jídelně vyhnout nenáviděným dukátovým buchtičkám nebo jak zatajit špatné známky z matiky. Kocour i velryba mi ale byli bližší.

A co filmové zpracování? Nezaujalo Vás více…?

S těmi filmy jsem se setkal až později. Nedávno jsem je koupil na cédéčku klukům a znovu jsem si je připomněl. Jsou nádherné.

Jestli se nemýlím, máte rád „foglarovky“, což je naprosto přirozené pro dobu, ve které jste trávil dětství. Myslíte si, že i dnešní děti ještě mají šanci, že je parta Rychlých šípů může něčím oslovit? Přece jen se doba změnila…

Myslím, že může; kulisy, reálie, trávení volného času je u dnešních dětí jiné, ale to podstatné zůstává. Kamarádství, odvaha, ušlechtilost, touha po dobrodružství, to jsou hodnoty, které v Rychlých Šípech nestárnou.

Vaše tvorba je plná snad až explodující fantazie. Přesně takhle jsem si jako dítě představovala ideální obrázek k dětské knížce. Trošku tajemna, někde mlha, někde jen náznak a někde do oka bijící detail. Je nějaká knížka, kterou máte z těch svých, Vámi ilustrovaných, nejraději?

Teď asi tu poslední – „Tajemství ostrova za prkennou ohradou“. Dělal jsem ji asi rok a dala mně hodně práce.

A naopak, je v současné nějaký autor dětských textů, který Vás natolik zaujal nebo inspiruje, že byste mu rád ilustroval knížku?

Mám rád Michala Ajvaze, ale to není spisovatel pro děti. Nějakého vysněného autora nemám. Nejraději dělám vlastní knížky.

A co Váš idol z dětských let? Jaká knížka se Vám nejvíce líbila?

Těch knížek byla spousta, ale dlouhodobě mě asi nejvíc zasáhly a asi i dost ovlivnily dvě knížky: „Záhada hlavolamu“ a „Dva divoši“.

Předal jste nějakou ze svého dětství s láskou a nostalgií Vašim dětem?

Většinu těch, které mám rád, jsem jim přečetl před spaním. Jsem sám zvědav, jestli se z nich stanou čtenáři. Zatím vyhrávají počítačové hry.

Nedá mi to, abych se nezeptala na vaše syny a roli tatínka. Vedete je nějak k uměleckým činnostem, podporujete je v kreslení, malování… nebo si říkáte, že tu cestičku si musí každý najít sám?

V jakékoli výtvarné činnosti je podporuji. Nejvíc na ně asi působím osobním příkladem. Věčně mě vidí, jak něco vyrábím, maluju, lepím, píšu…Někdy mi i pomáhají.

Otázka poslední, co chystáte v budoucnosti, na jaké nové projekty z vašich uměleckých inspirací můžeme těšit?

Měla by vyjít knížka komiksů „Dědečci“. Je to osm na sobě nezávislých příběhů, ve kterých hrají hlavní roli dědečci.

Od 2. září budeme mít s kamarády Jirkou Grbavčicem, Vláďou Tučapským, Petrem modlitbou a Vraťou Hnátkem v křížové chodbě Nové radnice v Brně výstavu nazvanou Zápas s nebem. Vždycky jsem vystavoval sám a tak se na tu spolupráci moc těším.

 

> Recenze knihy Pavla Čecha O Zahradě

 

© Renata Petříčková, 15. 6. 2010 Knihy Svět dětské fantazie