Oddělení

Autoři

Nakladatelé


Naposledy navštívené


Články

Nyní jste zde: Úvod Philip Pullman: Rubín v kouři

Philip Pullman: Rubín v kouři


Kniha je určena pro čtenáře od 11 let, ale já bych řekla, že je to ideální dílko pro celou rodinu. Hlavně pro toho, kdo miluje tajemství, nádech detektivky, zločin a hlavně mlhavé, pošmourné, vlhké a špinavé uličky Londýna ve viktoriánské době.

Originální dílo bylo vydáno již v roce 1987 a za tu dobu potěšilo mnoho milovníků dobrého čtení. A také autora samotného, protože ten se do této atmosféry natolik zamiloval, že pod jeho perem vzniklo celé knižní kvarteto: Po Rubínu v kouři následovaly Stín na severu, Tygr ve studni a Cínová princezna.

Období vlády královny Viktorie si Philip Pullman, sám dvacet let pracoval jako pedagog, pečlivě nastudoval, aby jeho příběh zněl věrohodně. To je opravdu velmi znát a Rubín v kouři mocně vydechuje tu jedinečnou atmosféru a je to dle mého názoru, ten nejvýraznější dojem, který po přečtení získáte. Samozřejmě skvělá je i dějová zápletka a o nezapomenutelný zážitek se postará také mistrné vydání nakladatelství Argo. Přebal je temně rudý, nápisy jemně plasticky vstupují. Působivý obal – působivý obsah.

Nejen opiová doupata a temné uličky

Anotace slibuje opiová doupata a temné uličky, nebezpečí a cosi s velmi zvláštním názvem „Sedmero blaženství“. Londýn v 19. století má své charisma, které je ideální kulisou pro příběh zvláštní, na svoji dobu velmi moderní dívky, Sally Lockhartové. Žila by možná úplně obyčejný poklidný život, kdyby se její otec jednoho dne za podivných okolností neutopil v Jihočínském moři a nenechal Sally jak se říká „na holičkách“. I když, to bych se velmi mýlila, úplně na holičkách Sally nezůstala. Samozřejmě ji velmi pomůže její dobrodružná a odvážná povaha, ale také množství záhad, které po sobě otec zanechal. A jedna z těch záhad se samozřejmě týká i rudého rubínu, v jehož lesku se míhají kouřové efekty. Cenný, krásný, ale jak se zdá, přitahuje zlo a smrt.
V uličkách Londýna je ale toho času ještě jedna nekonvenční žena, o mnoho a mnoho let starší, která mimo jiné oplývá snad ještě větší odvahou než Sally, ale také krvelačnou touhou po rubínu. V malíčku má celé Londýnské podsvětí a vlastní špinavý a zaplivaný penzion, do kterého chodí přespávat snad jen ti největší zoufalci.
A svého času se tam ocitne zvláštní muž, který pravidelně zažívá opiové dýchánky… Načež i Sally zjistí, že pro ni opium není zas až tak cizí…
Kdepak, z děje neprozradím víc, protože by to byla věčná škoda. Zápletka je totiž geniální, plná napětí a nebude tu nouze ani o rodící se lásku…

Ale posuďte, jak barvitě Philip Pullman umí slovy námořníka popsat to, co většina z nás ani nemá šanci zažít… Takové moře v noci…

„Měl jsem noční hlídku. Byla asi jedna po půlnoci: u kormidla byl námořník jménem Gardiny a ta zatracená černá džunka pořád trčela ve tmě na levoboku. Jenže vlastně nebyla tma. Měsíc nesvítil, ale hvězdy – nevíte, jak vypadají hvězdy, pokud jste se na ně dívali jen tady v Anglii. V tropech jen tak slabě neblikají, tam přímo planou, a moře…
To celé zářilo jejich odrazem. Brázda za naším škunerem i vlna rozrážená přídí byly jako obrovský třpytivý pruh miliard bílých světélek a voda, kam až jste po obou stranách dohlédli, se hemžila mihotavými zářivými přeludy. Viděli jste ryby mířící do hlubin, veliké jasné skvrny a mlhavě zbarvené šmouhy, vlnky a víry světla hluboko pod hladinou – takovou noc zažijete jen jednou dvakrát za život a je to poled, který vám vezme dech. Jediný tmavý stín uprostřed vší té záře byla ta džunka...
… A pak mi Harding, ten kormidelník, povídá: „Pane Bedwelle, po lodi někdo chodí…“

A právě tímto vyprávěním se rozjíždí další kolo nových událostí, nových faktů, které Sally i její přátele uvrhnou do dalších dobrodružných a nebezpečných výšin. Jak souvisí tropické plavby s opiem a ponurým a špinavým Londýnem? Dalo by se říci, že díky autorově fundovanosti v tématu se tu dozvíte i něco z historických faktů, nejen souvisejících s drogami, ale i s lodními tématy a hlavně s fotografováním. Sally totiž najde útočiště u lidí, jejichž vášní je divadlo a fotografování. Velmi zajímavé je tedy dozvědět se, jak vypadaly fotografie tehdejší doby, jak se vyráběly… jak prodávaly a o co tehdy lidé měli největší zájem…

„Sally pevně svírala na klíně kabelku. V ní byla nabitá pistole, kterou si pořídila na neviditelného nepřítele. A teď byl tady… Cítila, jak drožka sjíždí z mostu, zahýbá doprava a ujíždí dál po Košer Thales Street k Toweru. Krčila se v koutku, celá se chvěla a strachy skoro nedýchala.
Muž vedle ní seděl mlčky a nehybně. Cítila na sobě jeho pohled a naskakovala jí husí kůže. Drožka zahnula doleva a začala se proplétat bludištěm menších, mnohem hůře osvětlených uliček…“

A perličkou na závěr je i skvělé rozuzlení…To si ale musíte přečíst sami.
Knihu vydalo v roce 2008 nakladatelství Argo

 

© Renata Petříčková, 25. 1. 2009, Svět dětské fantazie