Oddělení

Autoři

Nakladatelé


Naposledy navštívené


Články

Nyní jste zde: Úvod Pohádky tisíce a jedné noci

Pohádky tisíce a jedné noci


Až z horkého Španělska k nám díky nakladatelství Sun přilétl na orientálním koberci překlad Pohádek tisíce a jedné noci… A hned na úvod musím říci, že to není jen tak obyčejná kniha – je to velký poklad do knihovničky každého milovníka opravdu dobrých pohádek.

Osm pohádek je málo…

Snad jen jedinou chybičku celá krásná publikace má… málo pohádek. Bude vám nějakou dobu trvat, než se příběhy prolouskáte a to nejen proto, že pohádky jsou někdy delší, někdy kratší… ale také proto, že nebudete moci odtrhnout oči od nádherných ilustrací. Přesto vás na konci, po velmi kratičké pohádce „Kapička medu“ o tom, co způsobí jedna jediná kapička medu… napadne… chci víc!!!
Tak možná někdy příště… V každém případě těch osm pohádek je jedinečných a krásných. Již v úvodu se dozvíte něco o výběru příběhů do této knihy, a také něco o tom, jak vlastně (možná) vznikla legenda o krásné Šeherezádě a jejím vypravěčském umění, kterým zachránila život nejen sobě, ale i mnoha dalším budoucím nešťastnicím…

Desky jako měkký polštářek

Co vás na této publikaci neomylně zaujme, jsou desky. Jsou tvrdé, ale vyplněné měkkým materiálem, takže celá kniha připomíná tak trochu polštářek. Stříbrný hřbet a titul už jenom zdobí a dokreslují krásu titulní ilustrace. Možná je to zbytečný luxus, řeknete si… ale vzpomeňte si na nešvar, kterým disponují knihy velkého formátu, zejména je to nepříjemné pro děti… Velká kniha je pro malého človíčka jaksi těžká a špatně se s ní manipuluje. Nejednou se ostré rohy tvrdých desek zaboří do ruky, do nohy, do břicha. Při manipulaci s Pohádkami tisíce a jedné noci jsem si ihned vzpomněla na tuto nepříjemnost a v duchu pochválila toho, kdo vymyslel takhle geniálně vyměkčené desky. Na omak působí velmi příjemně, a knížkou se rozhodně nezraníte – takže se stává atraktivní a příjemnou kamarádkou. Zejména v postýlce… A což teprve, až ji otevřete…

Ochutnávka…

„A tak se přihodilo, že doktor přemýšlel jen o penězích a zapomněl si v pokoji lampu. Šel tedy potmě a nevšiml si těla ležícího mezi vstupními dveřmi. A co se nestalo. Jak byl rozespalý a nazlobený, nedával pozor a do ubohého hrbáče kopl. Tělo onoho nebožáka se skutálelo po schodech před lékařovým domem a tam zůstalo nehybně ležet. Doktor si doběhl pro lampu a sehnul se nad nehybnou postavou.
„Proboha, vždyť on je mrtvý!“ zvolal zděšeně už při prvním pohledu….“
Pohádka O veselém hrbáčovi je výtečnou taškařicí, ale také sondou do lidských povah… Kolikrát ještě přistane hrbáč u někoho kdesi a ten se sám obviní z jeho smrti? A jak to všechno dopadne před šibenicí? Kolik se tu najednou sejde viníků…“ Ale i pohádka o Alibabovi a čtyřiceti loupežnících nebo hned první příběh o Sindibádovi, vás uchvátí. Nepoučitelný Sindibád vám popíše svoje dobrodružství nejen na moři, ale i na ostrovech, a občas to byla krutá nebezpečenství… Jenže zrovna ve chvíli, kdy by se vám zachtělo dalších povídání…

Teď však už musím jít, čekám důležitou návštěvu. Přijde kapitán jedné z lodí, které vlastním, aby mi vyprávěl, co nového se přihodilo na místech, která jsem před lety znal a na něž rád vzpomínám…“O sultánovi a jeho sokolovi si přečtěte se zájmem také, možná se také zamyslíte nad tím, jestli má větší cenu život sokola nebo antilopy nebo snad samotného sultána? Výběr byl koncipován tak, aby některé pohádky byly známé a jiné méně. Výběr se podařil, pohádky jsou čtivé naprosto všechny.


Ilustrace jako dokonalé umělecké dílo

Chvílemi budete mít pocit, že se díváte na malou výstavu krásných orientálních obrazů. Ilustrace Jesúse Gabána jsou plné fantazie, vystihují prostředí všech příběhů tak dokonale, že plně souzní s vaší vlastní fantazií, spojení textu a ilustrace mi velmi připomíná staré, prastaré pohádky…
Navíc minimálně jeden obrázek najdete na každé dvojstraně, čtení pak opravdu připomíná listování velkolepým uměleckým dílem. Vše umocňují lesklé, pevné a silné listy.


Pohádkový vkus…

A staré, prastaré pohádky na vás dýchnou i při čtení. Styl písma, tisk, styl psaní – to vše mi silně připomínalo něco neurčitého, na co si pamatuji z dětství – byla to knížka z knihovny mé babičky. Nepamatuji si na název, ba si ani nepamatuji na to, jak vypadala, jen vím, že atmosféra tamních příběhů a ilustrací byla stejná. Prostě úžasné dobrodružství. Písmo není úplně moderní a jeho styl se nepatrně liší od běžně používaných a sem se hodí. Dokresluje nepopsatelnou tajemnou atmosféru příběhů, kterou lze jen velmi těžko definovat, najdete tu slušnost, spravedlivost, ale i podlost, vše zabalené v kultivovaném stylu, v příměrech, s úctou a srozumitelné i dnešním dětem. Jako by z příběhů dýchal ten prastarý duch, a zároveň k vám promlouval řečí, které rozumíte…
Kdesi jsem četla, že mnoho dnešních kýčovitých knížek není vkusných, děti předčasně odradí od četby a že je třeba vybírat vkusně.
A tady jsem si stoprocentně jista, že s touto knihou opravdu vychováte vkusného čtenáře!


Doporučuji – možná jako rodinný klenot!

Na závěr mohu snad jen říci, že je vidět, že si s touto publikací dal tým lidí opravdu pečlivou práci a že je v ní odražena láska nejen k pohádkám, ale také ke knize jako takové…
Pořídíte-li si Pohádky tisíce a jedné noci do své knihovničky, neprohloupíte. Skoro bych dala krk za to, že děti si ji se zatajeným dechem přečtou a jednoho dne si ji třeba z té své knihovničky vezmou s nostalgickou vzpomínkou pro své vlastní děti. Ano, dá se dědit jako malý klenot, rozhodně by si tento status zasloužila…


Vydalo nakladatelství SUN, 2008.  Ilustrace Jesús Gabán a výběr pohádek José Morán. Kniha ke koupi

© Renata Petříčková, 7. 4. 2009 Svět dětské fantazie