Prodej knih dočasně přerušen
Děkujeme za pochopení.

Oddělení

Autoři

Nakladatelé


Naposledy navštívené


Články

Nyní jste zde: Úvod Radůza "A nikomu už nikdy nebude smutno a nikdo už nikdy nebude sám"

Radůza "A nikomu už nikdy nebude smutno a nikdo už nikdy nebude sám"


Z jejich slov srší radost ze života a maximální spokojenost. Letos v červnu její syn Attila oslaví první rok života. Přestože si užívá své mateřství, myslí i na své fanoušky. Vloni vyšlo zatím její poslední album s názvem „V salonu barokních dam“. Na popud nakladatelství Brio napsala pohádkovou knížku pro děti „O Mourince a Lojzíkovi“. Tušíte, koho se Vám snažím představit? Radku Vrankovou, českou zpěvačku, šansoniérku, písničkářku, harmonikářku a hudební skladatelku. Ještě Vám to nic neříká? Nedivím se, Radka vystupuje pod svou přezdívkou Radůza. Při příležitosti vydání její prvotiny jsme se ji rozhodli malinko vyzpovídat.


Váš úspěch Vám nespadl do klína, začínala jste jako pouliční zpěvačka na Karlově mostě. Měla jste na začátku vaší pěvecké kariéry někdy chuť se vším praštit?

Tak to mně opravdu nikdy nenapadlo! :-) Hrála jsem vždy z pocitu vnitřního přetlaku, proto, že to mně samotné dělalo dobře a přinášelo mi to úlevu. Takže proč bych měla chtít přestat, když mi to pomáhá žít? Asi bych podobné úvahy měla, kdybych se chtěla proslavit, ale s tím jsem nikdy nepočítala, všechno se stalo náhodou a samovolně, proti všem zákonům logiky. Já sama jsem pro to neudělala nic víc, než že jsem pracovala, protože mě to bavilo.

Co Vám v době, kdy se Vám příliš nedařilo, pomohlo nevzdat se a jít dál?

Ale já jsem nikdy neměla pocit, že se mi nedaří! Jen to někdy bylo těžké, ale i to patří k vývoji!

Říká se, že hudbu děti vnímají už v bříšku. Svoje poslední CD "V salonu barokních dam", jste natáčela v šestém měsíci těhotenství. Má Váš syn písničky z tohoto alba raději než jiné?

Má rád hlavně písničky, ve kterých zpívám já, to vždycky ztuhne a bez dechu poslouchá, takže když chci, aby byl chvilku v klidu, musím mu pustit nějakou svojí nahrávku a já se moc ráda neposlouchám! :-) Ale co bych pro něj neudělala. Teď momentálně vedou písničky z alba, které vyjde na podzim, z toho pohádkového O Mourince a Lojzíkovi.

Jak oslavíte jeho první narozeniny?

Banánovým dortem a dárky! Těším se, jak se mu všechny ty hračky budou líbit! Jen abychom si s nimi nakonec nehráli já a tatínek! :-)

Co čtete a zpíváte svému synovi před spaním?

On téměř nespí!!! :-) Zatím mu nečtu, spíš mu zpívám teď má nejoblíbenější árii z Rusalky- Měsíčku na nebi hlubokém. Je to dost komické, když mu ji zpívám svým nakřáplým basbarytonem! A třeba třičtvrtě hodiny dokola. On nic jiného teď nechce!

Jaké knížky jste měla v dětství ráda Vy a proč?

První knížka, kterou jsem v pěti letech přečetla byla Kytice Karla Jaromíra Erbena. Pak Karla a jiné povídky od Boženy Němcové, Babička, Psohlavci a Staré pověsti české, co tak měl dědeček v knihovně. V pubertě jsem milovala Karla Maye, toho jsem přečetla snad celého, část jeho díla ve slovenštině. Erbena a Němcovou miluju dodneška, díky tomu, že jsem je četla v tak útlém věku mi dodnes připadá, že jsou to příběhy, které jsem slýchala jako malá, když se dralo peří, že ten obraz na stěně,co se pohnul visel v naší seknici, že to, co jsem četla se mi stalo, nebo mohlo stát. Navíc miluju ten jazyk. Dodnes, anichž bych si to uvědomila, používám slova, která jsem se tehdy naučila z těch knížek.

Co Vás inspirovalo k napsání knihy?

Hlavní impuls vyšel z nakladatelství Brio. Mně samotnou by nikdy nenapadlo napsat knížku, nemyslím si, že mám talent rozvíjet téma tak dlouho, až je z toho kniha. Spíš umím zhustit myšlenku do písňového textu. A jinak byly předlohou pro hrdiny mých pohádek skutečné osoby. Jen jsem je trochu hodně upravila. :-)

Vaši knížku ilustrovala studentka Vysoké školy umělecko-průmyslové Mariana Dvořáková. Dokázaly její ilustrace dokreslit pohádky dle Vašich představ?

Ano. V nakladatelství udělali takový malý konkurs, takže jsem měla na výběr z dvanácti ilustrátorů a Marianu Dvořákovou jsem si vybrala proto, že mi její styl byl nejbližší.

Je těžší napsat pohádku nebo písničku?

Je to stejně těžké. Zabere to i stejně času.

V září by měla vyjít zvuková podoba Vaší knížky „O Mourince a Lojzíkovi“. Dvoucédéčko má obsahovat také Vašich dvacet nových písniček. Jsou to všechno písničky pro děti?

Jsou to písničky, které přímo souvisejí s pohádkami. Buď popisují děj, nebo v nich pohádkoví hrdinové popisují svoje pocity, či plány. Jestli jsou dětské, to nevím, ale jak říkám, mému synkovi se líbí. Uvidíme, jestli není podjatý! :-)

Liší se něčím od Vaší dřívější tvorby?

Liší se tématicky a instrumentačně také. Přizvakla jsem si k natáčení Domažlickou dudáckou muziku a Cimbálovou muziku Stanislava Gabriela. Ještě nikdy jsem s žádnou folklórní kapelou nehrála a musím říct, že to bylo úžasné! Strašně se mi to líbílo! Teď s klukama domlouváme, že bychom ty společné písničky zahráli někdy na živo. Doufám, že to vyjde!

Chystáte se napsat další knihu?

:-) Ne, nechystám. já nejsem spisovatelka. Jsem písničkářka.

Vaše dny jsou teď asi dost hektické. Co dělá Radůza, když má chvilku jenom pro sebe?

Dívá se na svého syna.

Jak plánujete strávit prázdniny?

Pojedeme k moři, navštívíme příbuzné, pojedeme na hory, příbuzní přijedou k nám a nikomu už nikdy nebude smutno a nikdo už nikdy nebude sám! :-)

Jedna hypotetická otázka. Čím byste byla kdybyste se nezabývala muzikou?

Jazyky. To je taky hudba.


Nikdy jsme se nesetkaly v tváří v tvář a přesto na mě tato žena zanechala hluboký dojem. Doufám, že bude ještě příležitost k rozhovoru. Radůzo přeji Vám ať jste stále taková jaká jste, plná optimisnu a překypující energií.

© Jarmila Syptáková, 5.6. 2OO8 Knihy Svět dětské fantazie www.svetdetskefantazie.cz