Knihy Svět dětské fantazie | leporela a dětské knihy levně v online knihkupectví

Hvězdička přání Váš rádce při výběru knih

Obsah Vašeho nákupního košíku:

0 Kč (vč. DPH)

Zákazník

Informace

Provozovatel

Jarmila Syptáková
Schubertova 578, 790 01 Jeseník

IČO:73256439, DIČ:CZ7359204897

Tel.: 739 012 969

ICQ: icq 258-666-257
Email: info@svetdetskefantazie.cz

SVĚT DĚTSKÉ FANTAZIE

online knihkupectví s dětskými knihami s tradicí již od roku 2007

Prodáváme dětské knihy s láskou. A co to pro Vás znamená?

Zveřejňujeme pro Vás ukázky z knih

Píšeme pro Vás recenze knih a články ze světa dětské literatury.
Většinu knih známe a dobře Vám poradíme.
Denně zařazujme knižní novinky
Objednávku vám rychle a bezpečně doručíme.
Pořádáme soutěže o krásné ceny.

Děláme Vašim dětem radost už čtvrtým rokem!

Obchod ověřený zákazníky

Doporučte nás

Domníváte se, že by naše stránky mohly zajímat někoho z Vašich přátel či známých?
-> Doporučte nás!

Renata Štulcová: Láska k přírodě a mýtům rodí náměty na knížky

O knížce Růže a krokvice se nám tu před časem zmiňovala už Renata Fučíková, protože k ní právě tvořila obrázky. A nyní mají čtenáři tu čest se samotnou autorkou, tedy s další Renatou, a sice s Renatou Štulcovou, která příběh napsala. Dostala (nejen) za něj několik významných ocenění, například mezinárodní White Raven, Cenu Noci s Andersenem nebo Cenu knihovníků SKIP za rok 2009. Nudná rozhodně není, kromě množství kvalitních knih píše i blogový román, který má stále více čtenářů. Ale pojďme si jí raději vyzpovídat sami, ať se toho dozvíme co nejvíc.

Přečetla jsem si o Vás, že píšete velmi pečlivě. Dlouze zvažujete téma a píšete si poznámky. Než opravdu sednete k počítači a začnete psát „naostro“, nejenže uplyne dlouhá doba, ale také máte při ruce soupis celého děje a dokonce všech scén. To je jistě velmi pečlivé, ovšem… nestává se Vám, že postavy v průběhu psaní chtějí utíkat z děje a žít nějak jinak?

Ano, skládám příběhy tímto zdlouhavým způsobem. Dostanu nejdříve první nápad, o čem vlastně příběh bude, jak dopadne. Pak ale postupuju zdlouhavě, a to proto, že vyprávím příběhy s tajemstvím a takové potřebují zápletku. Potřebují, aby vše, co vyprávím, do sebe zapadlo jako kamínky do mozaiky, aby mi čtenáři uvěřili a mohli příběh prožívat. Vytvářím si prostředí, hledám postavy, vymýšlím jejich pozadí, jak žijí, jaké mají vztahy s ostatními. A potom se mi samozřejmě stává, že si hrdinové během psaní začnou žít svým životem, ale to příběh jenom obohatí. Občas se mi dokonce stane, že se náhle v ději objeví postava, s kterou jsem vůbec nepočítala.

Knížka Růže a krokvice byla zařazena mezi 250 nejvýznamnějších dětských knih světa za rok 2009 Mezinárodní knihovnou dětské literatury v Mnichově. To je ocenění, jehož dosah si ani neumím představit. To je tedy úspěch, ale já se vrátím na začátek. Jak vůbec vznikl námět na Růži a krokvici?

Hlavní dějová křivka příběhu mě napadla roku 2006 na Hradě při výstavě Karel IV., císař z Boží milosti. Rysy Petra Parléře, obrazy Mistra Theodorika, emblém Zikmundova Dračího bratrstva způsobily, že jsem si začala klást otázky: Jaké by to bylo, kdyby mladý král Václav IV. založil ve svých patnácti letech bratrstvo? Proč by ho zakládal? Kdo by byli jeho členové?

Protože jsem milovník Starých pověstí českých, hned jsem si vzpomněla na jednu z nejoblíbenějších pověstí – pověst o Bruncvíkovi. Na konci té pověsti je zajímavá mezera mezi odstavci, která ve mně vždy vyvolávala pocit, že by měla být vyplněna dalším příběhem. A ta mezera v pověsti dala vzniknout nejdůležitější kapitole v příběhu Růže a krokvice.

A co romány a díla na pokračování, třeba Nemetonburk, který vyšel v Albatrosu? Máte na tuto trilogii ohlasy od čtenářů?

Ohlasů na trilogii Nemetonburk mám velice mnoho. Někteří ten dlouhý příběh četli, protože mají rádi dobrodružství, jiní zase prožívali trilogii jako příběh romantické lásky. Tím pádem knihu četli jak kluci, tak holky, ale zároveň i mnoho dospělých. Když trilogie vyšla, vytvořila jsem k ní webové stránky a e-mailovou schránku hrdinů a čtenáři psali vlastně hrdinům. Nebo blogová e-kniha Rafaelova škola. K nalezení na adrese: www.rafaelovaskola.blog.cz. Ta by si jistě zasloužila vydání v knižní podobě, už jen kvůli natěšeným čtenářům.

Rafaelova škola je tajemným romantickým příběhem Mariny, která nastoupila do přírodovědného gymnázia pro elementární bytosti nedaleko Berouna. Marina je totiž malá víla, dcera víly, která v den Marininých prvních narozenin beze stopy zmizela. V primě Marina hledá svoji maminku, netuší, že ji má tak blízko. Protože se jedná o knihu pro holky, Marina se také zamilovává, se spolužáky řeší běžné školní problémy.

Nápad na tuto knihu vznikl díky mé lásce k přírodě a mýtům. A také díky Shakespearovi, jehož díla se budou ve všech knihách Rafaelovy školy objevovat. Marina je členkou školního divadelního souboru, který každý rok nacvičuje jednu z komedií Shakespeara. V primě dostává Marina roli šaška v komedii Jak se vám líbí.

Elementární bytosti, láska k přírodě... napadá mě, nemáte blízký vztah k alternativnímu léčení, různým energiím, silám přírody, bylinkám, meditacím...?

K bylinkám a silám přírody vztah mám hluboký :-) , ale nepodléhám dnešním esoterickým vlnám. Opravdu jen ta příroda a zdravý rozum a k tomu - nazvala bych to - šestý smysl, který umím používat.

Kdybych si mohla vybrat, co bych chtěla vlastnit, tak něco jako firmu Botanicus u Lysé nad Labem. :-) Taky jsem podobné zahrady vložila do Rafaelovy školy.

Prozraďte mně i čtenářům, kdy se vám nejlépe přemýšlí nad novými tématy a příběhy. V přírodě, doma, nebo nápady přicházejí i nevhod, řekněme, třeba zrovna ve vaně?

Nad nápady přemýšlím většinou cestou do práce, ale jinak bych řekla, že nápady si prostě přicházejí podle toho, jak ony samy chtějí. A je úplně jedno, zda právě jdu do města, na zahradu nebo sedím v kině či na schůzi v práci. Je pravda, že mnoho důležitých věcí mě napadá při čištění zubů a při chůzi.

A kdy se vám naopak nejlépe píše?

Pro mě není důležité, jaká je zrovna denní doba. Nejlépe se mi píše, když vím, že mám na psaní čas, nic mě nehoní. Pak se v klidu ponořím do příběhu. Jenže to není často. Většinou pro psaní ukrajuju z volného času, z dovolené... Každý pátek jezdím na besedy po naší zemi a píšu ve vlaku do sešitu. Doma pak už jen přepisuju.

Vlastně nesedám si nikdy k počítači s prázdnou hlavou. Zapínám ho pro psaní, teprve když přesně vím, jak bude probíhat další scéna, další kapitola, co budou hrdinové dělat a říkat.

A zkuste ještě prosím zavzpomínat na úplně první vydanou knihu a na pocity autora, jež drží v ruce prvotinu a říká si…“tak se to povedlo.“ Nebo jak to bylo u Vás?

Než vyšla má první kniha, tedy první díl trilogie Nemetonburk, uběhly skoro dva roky od napsání knihy. Měla jsem velikou radost. Knihu jsem vystavila do knihovničky na čestné místo a kochala jsem se krásnou modrou obálkou. Netušila jsem v té chvíli, že bude trvat celkem šest let, než celou trilogii dokončím.