Prodej knih dočasně přerušen
Děkujeme za pochopení.

Oddělení

Autoři

Nakladatelé


Naposledy navštívené


Články

Nyní jste zde: Úvod Vendula Hegerová: V knížkách mám ukryty vzpomínky

Vendula Hegerová: V knížkách mám ukryty vzpomínky


Výtvarnice, která se věnuje především tvorbě pro děti se narodila 23. 3. 1976 ve Vysokém Mýtě. Vystudovala Vyšší odbornou školu grafickou v Jihlavě, kde také po studiích několik let působila. K ilustracím pro děti se dostala hlavně díky zakázce na vyzdobení dětského oddělení Jihlavské nemocnice. Radost, kterou svými dekoracemi způsobila, ji přesvědčila, že právě děti nejvíce ocení její veselé obrázky. Je to mnohostranná výtvarnice, která má na svém kontě leporela, komiksy, animovaný film, designy pokojíčků, přáníčka, ale nejvíce samozřejmě knížek. Často jsou to knížky naučné, které podněcují dětskou tvořivost a fantazii. Například Rozpustilé básničky pro malé dětské ručičky (Portál 2008), Nauč mě kreslit ( Axióma Praha 2008), Malí kuchaři (Axióma Praha 2007), Dětský atlas světa aneb Alík na cestách (Axióma Praha 2005) a mnoho dalších. V současné době žije a pracuje v Čelákovicích u Prahy.

Dobrý den, na úvod se nemůžu nezeptal, zdali jste měla jako malá svou nejoblíbenější knížku, která vás ovlivnila nebo inspirovala?

V naší rodině byly knížkami obloženy téměř všechny stěny, takže jsem už od narození měla z čeho vybírat. Nejoblíbenější knížku jsem neměla, knížky jsem milovala bez rozdílu. Zvláštní je, že se mi po čase vytratil z paměti děj knížky, ale ilustrace mám ,,zakódované“ v hlavě dodnes. Nejvíc mě určitě oslovil Karel Svolinský. Babička mi četla z edice ,,Český rok“, kterou ilustroval a já si potom překreslovala jeho obrázky a k nim psala vlastní básničky. A nemůžu opominout Helenu Zmatlíkovou a Josefa Ladu, k těm s pokorou a obdivem vzhlížím dodnes.


Má tyto knihy stálé místo ve vaší knihovně? Otevřete si je, když je vám třeba smutno?

Dětské knížky otevírám každý den. Hledám v nich inspiraci. Jsem pravidelným návštěvníkem dětského oddělení v místní knihovně. Nedávno jsem si se sestrou rozdělovala naše knížky z dětství a v duchu jsem oplakala všechny, které nebyly na mé hromádce. V knížkách mám ukryty vzpomínky na chvíle, kdy se z nich četlo a na ty, kteří mi z nich předčítali, když jsem ještě sama neuměla číst. Proto má pro mě větší cenu ,,ošuntělá“ a ohmataná knížka.



Vaše tvorba pro děti je opravdu pestrá, nejvíce mě asi zaujal potisk dětských plín. Co byla pro vás největší exotika? Zasmála jste se nad nějakou zakázkou?

Největší ,,exotikou“ pro mě byla určitě nabídka nakreslit jednoduché piktogramy sexuálních poloh na jeden internetový (podotýkám naprosto slušný:-)) portál. Jako podklady k práci mi přišly dosti naturalistické ukázky. Mimochodem kontakt na mě byl přes majitele firmy, pro kterého jsem dělala zmiňované obrázky na dětské plínky…

Jak si vybíráte knihy, které ozdobíte svými obrázky? Musela jste už nějakou odmítnout?

Myslím, že ještě nejsem v takové pozici, abych měla na výběr z více knížek a volila pro sebe tu nejzajímavější. Jsem vděčná za důvěru, kterou ve mě nakladatelé vkládají a snažím se ji nezklamat. Odmítnu jen věci, kde jsem přesvědčená, že se na daný projekt nehodím. Před lety jsem se vzdala dosti vysokého honoráře, protože zadavatel chtěl, abych se více blížila stylu Walta Disneye. Ale naštěstí se mi všechny doposud realizované knížky líbily a práce na nich mě bavila.


Mnoho dětí bude znát vaše obrázky z časopisu Sluníčko. Co vás nejvíce baví na této tvorbě? Kde berete inspiraci pro své komiksy, úkoly a hříčky?

Já sama jsem na časopisu Sluníčko (Ohníček) vyrůstala, takže je pro mě čest se teď moci na něm z části podílet. Vlastně se tak vracím trochu do svých dětských let a přemýšlím, co by mě bavilo dělat na místě ,,sluníčkovských“ čtenářů. Většinou ale dostanu zadání od šéfredaktorky Evy Mikšíčkové. Její nápady mi jsou tak blízké, že už při diktování zadání vidím celou stranu, jak bude vypadat.


Jak už jsem se zmínila v úvodu, mnoho vašich knih má výchovný charakter a děti se s vašimi obrázky učí počítat, číst, kreslit nebo slušně chovat. Je to asi velká zodpovědnost, děti si všimnou každého detailu…

Děti jsou ty nejupřímnější bytosti. Bohužel nemám žádného takového kritika doma po ruce, ale tři roky jsem chodila do jedné rodiny hlídat malou holčičku. To potom nějaké sebevědomí vezme za své:-) Ale ty nekonečné dětské otázky, proč je to tak a ne tak, jsou maximálně inspirující. Bohužel se někdy do knížky vloudí i ,,šotek“ . Namalovala jsem například mapu České republiky a obrázky symbolizovaly, co je pro dané město nebo kraj typické. Ozval se potom jeden tatínek, že Kladruby kde se chovají koně leží úplně jinde. Jsem za takovou kritiku vděčná, protože jednak mám šanci třeba chybu napravit, ale hlavně mám nějakou odezvu a důkaz, že mé ilustrace čtenáři pilně studují:-).

 

 


Jako výtvarnice jste pronikla i za hranice našeho státu a vaši tvorbu znají také děti v Holandsku nebo Německu. Liší se v něčem tvorba pro západní země?

Z mých zkušeností se liší hlavně přístup. V Čechách mám víceméně volnou ruku. Udělám jednu skicu nebo vzorovou stranu knížky a mohu nerušeně pokračovat v práci. V zahraničí jsem byla nucena namalovat skicu ke každé straně knížky a ta se potom dopodrobna schvalovala. A při finálním obrázku jsem musela zachovat všechny detaily, i když jsem měla potřebu ilustraci trošku přizpůsobit, pozměnit. Dalším rozdílem je samozřejmě výše honoráře. Trošku mě rozesmála zakázka do Ameriky, kdy zadáním bylo nakreslit trávník (sami si na něj dosadili fotografie králíčků). Za práci, která mi trvala maximálně půl hodiny, jsem dostala honorář srovnatelný s českým leporelem, na kterém jsem pracovala dennodenně měsíc.

Prozradíte nám, na čem zrovna pracujete?

V těchto dnech dokončuji knížku, na kterou se osobně moc těším. Bude se jmenovat ,,Já chci pejska“ a snažila jsem se v ní malým dětem, doufám vtipně, přiblížit psí svět se všemi radostmi i starostmi . Poprvé jsem dostala možnost vymyslet si všechno úplně sama, od tématu, přes obrázky, text i grafiku. Je to takový můj splněný sen, za který vděčím nakladatelství Pierot. Pro toto nakladatelství připravuji také volné pokračování pohádek s malovaným čtením. Začínám také spolupracovat s firmou Bino, která vyrábí dřevěné hračky. Jsem ráda, že mám stále dost práce a mé knížky se prodávají.


A nějaký vzkaz, který by jste ráda předala naším čtenářům?

Především chci všechny vaše čtenáře pozdravit a poděkovat, že dočetli až sem:-). Jsem vděčná každému, kdo podporuje knižní tvorbu a nepovažuje čas strávený nad knihou za zbytečný. Vždyť i díky vašim čtenářům se mohu živit prací, která mě stále nesmírně baví a díky níž mohu většinu dne trávit v ,,dětském světě“ plném fantazie. Moc děkuji i vašim internetovým stránkám, že tento ,,svět“ podporujete.


Moc Vám děkuji za rozhovor a přeji Vám, aby byly vaše obrázky vždy tak veselé a barevné jako doposud.

Webové stránky Venduly Hegerové www.vendula.eu

© By Marťánek 22. 2. 2009, Svět dětské fantazie

 

> Další články o Vendule Hegerové

> Další články v rubrice